Naší snahou bylo vytvořit funkční urbanistický koncept, kde všechny objekty budou fungovat ve vzájemné symbióze a harmonii. Navrhli jsme domy, které nejenom v urbanistické kompozici, ale také v architektonickém výrazu reagují na prostředí, do kterého jsou určeny.

Převládající funkcí v dané lokalitě je výstavba rodinných domů, která zabírá téměř 2/3 plochy. Zbývající část území je určena pro výstavbu tzv. Obecního domu a také pro výstavbu objektu Vincentina s asistovaným bydlením. Hlavní náplní Obecního domu bude bydlení nájemního typu přednostně pro obyvatele obce.

Kromě bydlení je v Obecním domě také malý společenský sál a prostor pro lékařskou ordinaci. Sál má rozlohu 106 m2 a nabízí rozmanité využití. Může být sálem přednáškovým s kapacitou cca 100 míst nebo lze sezení uspořádat variabilně kolem stolů dle aktuální potřeby. Součástí sálu je šatna u vstupu a také hygienické zázemí, které je společné pro společenský sál i pro čekárnu lékaře, neboť oba provozy se časově nepřekrývají.

Podobné architektonické řešení jako Obecní dům má objekt Vincentina. Náplní domu je bydlení pro celkem 18 klientů a je rozdělené do třech částí. Každá domácnost se skládá z obývacího pokoje, pracovny pro terapie, místnosti pro zdravotnický personál a disponuje také samozřejmě potřebným hygienickým zázemím. V každé domácnosti je šest obytných místností pro klienty a z každého z nich je možné vstoupit přímo do prostoru zahrady. Podobně jako u Obecního domu se komunitní život ve Vincentinu odehrává v prostoru vnitřní zahrady, která je lemovaná jednotlivými křídly stavby.

Bydlení v rodinných domech respektuje charakter místa a vychází také z charakteru poptávky. Tento typ bydlení je zaměřen na mladé rodiny, z čehož vychází nejenom dispoziční řešení a rozsah pozemku, ale také předpokládaná výše investičních nákladů. Typologicky zapadají rodinné domy do celkového charakteru řešeného území a citlivě doplňují navržený ráz výstavby. Návrh vychází z archetypu venkovských statků.

Měřítko jednotlivých staveb je v souladu nejen se zněním územního plánu, ale hlavně s charakterem původní venkovské zástavby. Jednoduché hmotové řešení kombinuje převážně dvoupodlažní objekty zastřešené sedlovou střechou s menšími objemy s plochými, zelenými střechami. Hřebeny sedlových střech jsou vůči sobě různě směrovány, což dává zástavbě ráz nahodilosti, avšak již na druhý pohled je zřejmé, že vše je řešeno v promyšlené harmonii a souladu.