Při hledání vhodného místa nás jednoznačně oslovil severozápadní okraj Litomyšle a cesta nad Rasovnou, která vede do vesničky Kornice. Z cesty má procházející se člověk Litomyšl včetně jejich hlavních dominant jako na dlani a vpodvečer ještě kouzelně nasvětlenu západním sluncem.

Právě možnost umocnit tento potenciál, užít si nerušeně z výšky pohled na město, v němž žiji, vnímat z nadhledu jeho zasazení v okolní krajině i možnost dohlédnout až radniční věž na litomyšlském náměstí nás vedla k myšlence vytvoření vyhlídky.

Koncepce stavby je ovlivněna zadáním investora, jehož součástí byl také finanční limit. Shodli jsme se na tom, že by stavba měla být ohleduplná k životnímu prostředí a celkové řešení by mělo být reverzibilní, což znamená, že není problém navrátit v budoucnu místu jeho dřívější podobu.

Filozofií našeho projektu je vytvořit dílo netradiční a zároveň odrážející fenomény dnešní doby. Jako významný akcent dnešní doby vnímáme vlivy globalizace, která nám (za cenu ztráty jedinečnosti) spoustu věcí zjednodušuje, dopravu, na niž spoléháme ve většině odvětví lidské činnosti, ale také ekologii, kterou se snažíme balancovat předchozí dva fenomény a s ekologií související snahu o hledání nových cest a šetrných alternativ. Jednu z těchto alternativ vidíme ve využití již použitých věcí a prvků v novém kontextu.

Symbolem odrážejícím výše uvedené skutečnosti je pro nás lodní kontejner. Cestuje po celém světě, po přístavech, kde žijí lidé různých národností, jazyků, vyznání, převáží zboží, které všichni potřebujeme, využíváme a poté, co doslouží, může být druhotně použit a stát se tak i naplněním ekologické výzvy. Díky novému využití starých kontejnerů ušetříme přírodní suroviny i energetické zdroje. Tavení kovového šrotu pro získání nové suroviny z 20 stop dlouhého lodního kontejneru spotřebuje až 8MWh energie.